Jak zbohatnout pronajímáním bytu?

Nijak – je to nesmysl! Normální člověk na to může zapomenout!

Hezký sen, ale to je tak všechno. Problém nemovitostí je, že sice dlouhodobě jejich hodnota roste díky inflaci, dále tím, jak se po nich, zvlášť ve velkých městech, zvyšuje poptávka, ale zároveň jejich hodnota klesá jak nemovitosti stárnou. Zatímco u akcií většina nakupuje a prodává jak šílená a rozumný investor drží, u nemovitostí většina drží a pronajímá, místo aby je točila.
Tak se dostávají do situace, kdy byť u menších nemovitostí, pokud vše klape jak má a nájemníci platí, musí údržbu a opravy financovat právě z těch pár ušmudlaných procent z pronájmu. Tak malý relativní zisk se pak může snadno rozplynout. Pokud se však, byť jen jednou za čas podaří nemovitost otočit, vše je úplně o něčem jiném. Ale řekněte mi, kolik normálních lidí má hromadu bytů na kšeftaření?

Já jsem proto, jít proti davu.

Kdysi jsem se rozhodl, že nebudu investovat do bytů a jiných nemovitostí z několika důvodů. Ty méně důležité jsou: problémy s nájemníky, drahá údržba (narozdíl od garáží se platí do fondu a nemít byť na chvíli nájemníka je komplikace), malý zisk (kolem 2,5% z investované částky) atd. Ovšem pro mě nejpodstatnější problém je nemožnost diverzifikace a minimalizace rizika. Pokud bych nechtěl riskovat více jak 5% a nakupoval byt za 2M (např. ve městech kolem 100.000 obyvatel), tak kde vzít přebytečných 40M? A mít je, tak mi to skutečně za ty starosti a mrzký zisk nestojí.


Podívej, kolik jsem vydělal! Nevidím, tak mi ty peníze ukaž!

A vidíte, já mám kolem sebe dost lidí, kteří vlastní investiční byt, většinou ještě na hypotéku. A věřte nebo nevěřte, já sám jsem si s touto myšlenou také pohrával, a to mám kolem sebe ty, kteří pronajímají byty celý život a přináší jim to více starostí než užitku. Oni vám řeknou „hele, ale vem si, já to kupoval za tolik a tolik a podívej, kolik bych za to měl, kdybych to dneska prodal„. Jenže to by to museli nejdříve skutečně prodat, protože jinak se nedá hovořit o žádném zisku. Lidi, vzpamatujte se, odkdy vzniká zisk tak, že něco koupím!!!
Možná mi tady někdo bude oponovat. Tak než začnete křičet „ale co nájemné, přeci to je zisk“. Ano, to je zisk, ale ve většině případů o kterých mluvím z toho nezbyde ani na přilepšenou, neboť to spolykají právě opravy, nečekané výdaje a čas, kterého si nikdo z nich vůbec, ale vůbec neváží.

Kde se ztrácí ten čas … hledání nájemníků, ukončování pronájmů, kontroly plateb, neustálé uhánění plateb, řešení problémů s nájemníky se sousedy, v horším případě na schůzích, drobné opravy, a nebo vysavače na peníze – rekonstrukce.

Koupil jsem byt, opravil ho a vůbec mě to nic nestálo

Musím se smát nad těmi zaměstnaneckými manýry. Vemte si, že lidé kteří chodí denně na osmičku (samozřejmě ne všichni) často koukají častěji na hodinky, než do monitoru, zejména když se blíží patnáctá. A když mají ohodnotit, zda jejich mzda odpovídá odvedenému výkonu … „Stovka na hodinu, tomu jako říkají nějaké peníze? Za to by dnes normální člověk nedělal“ „Podívej, včera mi tu byl topenář a naúčtoval si osmset, tak proč já bych na to taky neměl nárok?“
Tak běžte za tím živnostníkem a řekněte mu to do očí. Raději si ale odstupte, aby se vám nezatočila hlava. Jaktože si svého času vážíte více, když děláte pro někoho jiného? Proč odvedená práce není nikdy dostatečně ohodnocena? Tak já vám něco řeknu, kdyby si svoji hodinovku ocenili, jako si ji oceňuje živnostník, kterému nejsou ochotni zaplatit, aby jim byt zrekontstruoval, tak to s jejich bilancí pěkně zacloumá. Najednou zjistí, že na té opravě neudělali zisk, ale ztrátu. A když budou zjišťovat kde, tak zjistí, že nedokázali tak výhodně nakoupit, jako ten, kdo nakupuje ve velkém. Že jim to nešlo tak od ruky jako tomu, kdo celý život stříhá jednu rekonstrukci za druhou.


Tak jak to dělat?

No jednoduše – nejlépe to nedělat! Vemte si, že si hodíte do kalkulačky kolik vás bude stát profík, a zjistíte, že to je taková pálka, že se to jednoduše nevyplatí. Tak co vás napadne? Udělám si to sám a ušetřím! Trošku slevím na kvalitě provedené práce, budu se modlit, abych neudělal svým diletanstvím nějakou škodu a jednou to prostě udělám.
Mezi tím už ale ztrácíte peníze, protože nemáte byt obsazený a jak bylo uvedeno výše … spočteno na hodiny se rekonstrukce nevyplatí ani vlastními silami. A tak začnete hledat argumenty, kterými byste přesvědčili sami sebe, že děláte dobrou věc. „Vždyť mě to baví„, „mám se s ní doma hádat“  nebo „vezmu děti, ať se něco naučí„. Víte kolikrát jsem to slyšel? Víte kolik stěn jsem za své dětství oškrábal? Jediná klika byla, že mě to jako dítě skutečně bavilo 🙂

Abych to shrnul

Peníze na ten byt taky nespadli z nebe, někde se vzít museli a milion, dva, tři člověk nevydělá za čtrnáct dní. Kolik let svého života jsou lidé ochotni obětovat, aby si pak jednou řekli „a teď mám ten byt, teď je ze mě boháč„. Žádný boháč! Většina lidí jen vyměnila půlku svého života za hromadu starostí a pár tisícovek měsíčně. Jako uchovatel hodnoty, jako řešení vlastního bydlení – to beru, ale pokud v tom někdo vidí příležitost na zbohatnutí …


Jak bude reklama vypadat?
-
Zde může být vaše reklama navždy jen za 299 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

1 názor na “Jak zbohatnout pronajímáním bytu?

  1. Zdravím, dost dobře napsané, jako investice s pravidelným příjmem je to asi to nejubožejší zhodnocení, ale co čekat od kapitalismu, který se zrodil tak, že vylezl komunismu ze „zad.u“ 🙂 české obchodní povědomí má základy v koňském handlování a od toho se vše ostatní odvíjí.

Přidejte komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Souhlasím
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.