150 let stará postel, lehl jsem si do ní a stal se zázrak!

Doporučte přátelům:
RSS
Facebook
Google+
http://www.nelzu.cz/2017/02/09/150-let-stara-postel-lehl-jsem-si-do-ni-a-stal-se-zazrak/
Twitter

Ve svých článcích se často zmiňuji o hodnotách, konkrétně o trvalých hodnotách a opět jsem se k nim v mysli vrátil, když jsem u babičky mé partnerky, ulehal do 150 let staré postele. Babičce je již přes 80 let a bydlí v takové staré chaloupce v totálně zapadlé vesničce za Prosečí. Jméno té malé vesničky je Česká rybná. Když se vyškrábete od hlavní silnice úplně nahoru do kopce, spatříte před sebou starý statek. Cestou nahoru si říkáte, tady by žil jen blázen. A když napadne sníh, babička je totálně odříznuta od okolního světa. Občas ji můžete vidět, jak se s lopatou v ruce půl dne jako krtek prohrabává k silnici, kde si stopne prvního člověka, který se nad ní smiluje a vezme jí do kostela. V této vesnici není vůbec nic, jediný obchod, jen pár chaloupek. Konec světa.
U babičky si vždy říkám, jak málo stačí. Je to člověk, který žije s tím co má a když jí náhodou něco dáte, koupíte, za týden vám vše vrací, že děkuje, ale že to nemůže přijmout. Co v té chalupě je, tam bylo po několik generací. Ostatně, jak to u takových babiček a dědečků bývá.


Sto padesát let a stále tam stojí

Když ale otevřete hlavní vrátka a vstoupíte na záprseň, ze záprsně vklouznete do domu, proběhnete úzkou nevytopenou uličkou, ocitnete se na vejminku. A přesně tam stojí! Snad sto padesát let stará, dřevěná postel. Vlastně jsou tam dvě, ale já ležel jen v té jedné. A v kolika postelích už jsem od malička ležel, sotva si vzpomínám. Vzpomínám si na první postýlku, kde mi uvízla hlava mezi špriclemi, na postel, do které jsem každý večer lehával až do deseti let, z jejichž matrací jsme si stavěli s bráchou domečky. Pak mám dlouhé okno, a nakonec si pamatuji 3 poslední až po tu, v které usínám dnes. Pak si ještě vzpomínám na jednu, tam když jste chytili rytmus, tak člověk lítal nahoru dolu snad o půl metru. Ale to nebyla postel, na spaní. Celkem jsem za 30 let mohl mít tak 6-7 postelí. Každých pět let jednu.
Jak je to vůbec možné, že já jich vystřídal tolik a naši předkové si předávali jednu postel po mnoho generací a stále dobře jim sloužila? Ten rozdíl je až extrémní. Dnes když porovnáváte např. vozy, řešíte, zda vychází na sto vozů osmdesát poruch či sto dvacet. Rozíl v koupi méně kvalitního vozu a více kvalitního, porovnáváme-li jejich životnost, není až tak velký, jako je tomu u postelí. Ano jsou lidé, kteří mění vůz po pěti letech a jiní ho garážují třicet let. Ale měnit každých pět let postel, zatímco naši předci měli doma postele klidně sto, sto padesát let, to už rozdíl je. Možná to není úplně vhodný příklad, ale těch věcí, o kterých se dá takto přemýšlet, je celá řada. Zajímavé je, občas si zajet na Veselý kopec a pozastavit se nad tím, co se denně v domácnostech používalo. Vtah lidí k majetku býval zcela jiný, než tomu je teď.

Zonky - baner 728x90

Vydržela jim až 30x déle

Chci se ale vrátit k té posteli. Protože životnost a užitkovost nějaké věci, která je až třicetinásobná oproti tomu, co je nyní běžné, nemohu nechat bez povšimnutí. Pokud je životnost až třicetinásobná, člověk by počítal, že si za takovou kvalitu musí náležitě připlatit. Pochybuji ale, že by to byl třiceti násobek.
Jak to, že si naši předkové mohli dovolit masivní dřevěné postele, které vydržely téměř všechno? Jsem toho názoru, že to má nějaký racionální důvod. Téměř vše, co se kolem nás děje, má nějaký racionální základ. Lidé jednají racionálně a nebo se o to alespoň snaží, i když se to nemusí zdát. Jak je tedy možné, že chudí lidé si mohli dovolit lepší postele, než my nyní?
Ano, slovo lepší, může být malinko zavádějící. Ale kdo může říci, co je lepší? Kdo může s určitostí říci, jak se lépe stravovat, jak lépe žít a nebo jak zdravěji spát? A jak si v prostředí plném mediálních masáží můžeme být vůbec něčím jisti? Jednou frčí péra, poté lamely, jednou je správná nižší matrace, podruhé zase vyšší. Někdo nám tvrdí, že pro zdravá záda musíte upřednostnit tvrdší matraci a jiní zase nedají dopustit na líné pěny. A tak člověk může pokračovat.
Já jsem spal opravdu na lecčem, co jsem zde vyjmenoval a nedokážu s určitostí říci, která z těch variant mi způsobila skoliózu, co může za to, že mě občas bolí páteř takovým způsobem, že nemůžu ani sedět, natož spát. A už vůbec nevím a neví to ani mí lékaři, z čeho mám jednostranně ohoblované meziobratlové plotýnky na šířku jednoho milimetru oproti centimetru na druhé straně. Možná i to, jak člověk neustále hledá východisko, může za tu krátkou periodu, se kterou střídáme své postele. A fyzioterapeuti nám s tím moc nepomohou. Zajímalo by mě, zda i naši prapradědečkové a dědečkové našich prapradědečků měli problémy se zády. Asi ano, ale spíše bych to viděl jako důsledek těžké fyzické námahy a možná se s těmi problémy netrápili tak dlouho jako my. Přeci jenom od té doby medicína v lecčems pokročila a průměrný věk, kterého se nyní dožíváme, je opět o něco výše.


Proč se z našich postelí drolí dřevotříska?

Tak proč tedy oni spali na kvalitních dřevěných postelích a nám se z nich drolí dřevotříska? Když si zajedeme na již zmiňovaný Veselý kopec a navštívíme nějakou světničku, spatříme uvnitř pec, uprostřed místnosti stůl, okolo pár židlí a dvě až tři postele. Když se ale dozvíme, že ta jedna místnost byla určena pro osm až deset lidí, nějak nám to nesedí. Čtyři děti spaly za pecí, rodiče v jedné posteli a zbytek v té druhé. Možná toto je první z mnoha důvodů, které přispěly k racionálnímu rozhodnutí. Postele, které se vyráběly dříve jednoduše musely unést více osob, než je tomu dnes. Kromě toho nebylo příliš možností? Dnes je tolik různých alternativ z kterých člověk může vybírat, ale dříve to prostě nebylo. Co jiného bylo k mání než dřevo? Ale ono nebylo tolik možností k utrácení peněz obecně. Jak by se to mohlo vůbec srovnávat s tím, co máme dnes díky globalizaci? Omezená nabídka byla jisto jistě jedním z mnoha faktorů. Zajímavé ale je, jak jsme mezi tím zbohatli, co všechno si nyní můžeme dovolit, jak málo nám stačí zapracovat, abychom si vydělali na kvalitní postel a přesto se ve většině domácností taková postel nenachází! Jasně že to může být tím, že lidé odjakživa uspokojují spíše krátkodobé potřeby. Je to také tím, že variant, z kterých si můžeme vybírat, je obrovské množství a když už nabídka existuje, pro každý takový produkt se najde zákazník.

Provident - baner 728x90

Co nás přiměje k nákupu šuntů?

Co nás ale nejčastěji přiměje k nákupu šuntu, který půjde za pět let k popelnicím? Je to skutečně to krátkodobé uspokojení potřeb, kterému dáme přednost díky naší momentální finanční situaci? To zní racionálně. Ale určitě to bude do jisté míry i tím, že kromě kvalitní postele potřebujeme i spoustu jiných věcí. A nemusí to být nutně harampádí. Protože tyto ostatní věci nám mohou být též prospěšné. Nepřinesou nám sice klidné spaní, ale přinesou nám např. úsporu času nebo peněz a pak už rozhodování zda si koupit kvalitnější postel není až tak snadné. Myčka, lednička, pračka, sporák, sušička, žehlička, vysavač, počítač, automobil, telefon a další nepřeberné množství užitečných pomůcek, bez kterých si nyní nedovedeme představit, mohly úplně v klidu našim předkům chybět. A žili také. Jenže dnes už bez nich snad ani žít nelze, nebo si to nedovedeme představit. A i kdybychom se o to pokoušeli, nebyli bychom jen nějakými exoty, ale zůstali bychom jednoduše pozadu. Jednoduše bychom byli v závěsu za těmi, kteří se dokáží dostat do práce o dvě hodiny dříve, pustí zároveň robotický vysavač, myčku, pračku, sušičku (možná tyto spotřebiče načasují tak, aby si své odmakali ještě než se domácí vrátí z práce) a mezi tím si vyžehlí či uvaří, byli bychom jednoduše proti sobě. Na všechny tyhle hovadiny, kterých mám samozřejmě i já plnou domácnost, musí člověk někde vzít. Tak tu jednu hromádku peněz, kterou by mohl každý z nás pustit do pořádné postele, rozprostře do desítek či stovek takových drobných pomocníčků, které mají též svoji hodnotu a i u nich člověk musí řešit, jak dlouho vydrží. Je tedy ještě tak nepochopitelné, proč spíme v čem spíme? A to jsem vůbec ještě ani nezmínil marketing. Jak velký vliv má právě ten na naše rozhodnutí?

Lehl jsem si do ní a stal se zázrak

Řeknu vám ale jednu věc. Nevím, zda za to může to prostředí, nebo skutečně ta obyčejná bytelná postel, přes jejíž kostru jsou místo pružných lamel poskládána tvrdá prkýnka a na ně položen obyčejný molitan, aby netlačila do zad. Ale vždy, když u babičky usnu, tak se probudím jako znovuzrozený. Sliby o zdravém spánku, které slyšíme z televizní obrazovky a pohádky o zázračných matracích znějí krásně, ale já na ně už nevěřím. Týden se jak blbec doma převaluji ze strany na stranu na matracích za patnáct tisíc a pak stačí dva dny na něčem tak obyčejném a je ze mě zase jura. Tak je to normální?



Víte, proč dřevěný mlýn nesežere červotoč?

Navštívili jste někdy starý dřevěný mlýn? Víte, proč ho nesežere červotoč, přestože se materiál ze kterého je postaven, nenapouští žádnou chemikálií? Já vám to prozradím, ale ještě před tím vám dám trochu času na rozmyšlenou a rovnou položím druhou otázku. Myslíte si, že by červotočům nechutnala ani kvalitní dřevěná postel u vás doma? I kdeže! Možná právě u vás by jim chutnala, i když by červíci nebyli zrovna při chuti, pokud byste nebyli při chuti vy! Červotoči si na starých dřevěných mlýnech nepochutnávali proto, že nesnáší vibrace, které vznikly při mletí obilí. Pojďme se tedy domluvit, že si koupíme pořádné postele a budou se nám každý večer chvět alespoň po dobu jedné hodiny 🙂


Jak bude reklama vypadat?
-
Zde může být vaše reklama navždy jen za 299 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

7 thoughts on “150 let stará postel, lehl jsem si do ní a stal se zázrak!

  1. No jelikoz jsem svou postel uz vibracema dost rozvrzal tak to bylo podnetne – zkusim se po nejake masivnejsi poohlidnout:)
    Nicmene na to spani bude mit vliv i prostredi – nemam nejak extra postel a ani moc drahou matraci ale starsi barak na klidne vesnici a spi se me tam fakt dobre:)

  2. Hodne obsiahle zamýšlanie sa a v podstate máte ale pravdu a páči sa mi aj ten dodatok že posteľ by sa mala triasť čo najčastejšie a musí aj ledacos vydržet 😀 .. A v podstate prečo sa tak dobre spí v tej 150 ročnej posteli, tak môže to byť spôsobené aj kvôli viacerým faktorom, nie len z dôvodu samotnej postele, napr. čerstvý vzduch, ticho, celkom iné prostredie, atmosfera a pod. dalšie faktory 🙂

  3. Žádná sranda – to je kumšt!

    Dovolím si jednu přidat i svůj „postelový“ příběh. Máme rodinnou dětskou postýlku, přesně o jaké jste mluvil a spávali v ní asi už nižší desítky děťátek, mí rodičové, ale i tety a strýčkové, jejich děti a dnes už i jejich děti. Koluje od domu k domu. Podle potřeby 🙂

    Další dvě postele mi vyrobil tatínek truhlář. Obě masívní. První řekněme týnedžerská ze smrku a po 4 letech vztahu s přítelkyní se mi rozhodl i mému bratrovi vyrobit jasanové (metrovky, jsme jak proutci i s přítelkyněmi). Spí se tam skvěle a je tzv. doživotní 🙂 Už dnes vím, že v té smrkové budou ulehat mé ratolesti, až nějaké budu mít a později i té jasanové.

    Víte, vlastně vše u nás doma vyrobil táta, i dům stavěl vlastníma rukama. Člověk to jinak vnímá, váží si toho a i to je možná důvod toho, že vydrží.

    Přeji krásný den.
    Matouš

    PS Nevím, zda jste četl můj dotaz pod posledním článkem o garážích. Možná ano a nerad byste to sdělil, chápu! Ale pokud ne a jste sto ochoten to prozradit – kolik máte garáží? 🙂 Díky.

    1. Dobrý den, bohužel většinu toho co zde na nelzu.cz uvádím je jen v relativních číslech. Mohu prozradit, že v nich držím zhruba 1/3 aktiv.

  4. Tak tento článek musí oslovit každého bez ohledu na to, jestli má web, internetový obchod nebo jede v akciích.
    Díky moc 🙂

Přidejte komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *