GILD jako pomalu jediná akcie do které se mi v r.2017 chtělo investovat

Doporučte přátelům:
RSS
Facebook
Google+
http://www.nelzu.cz/2017/11/11/gild-jako-pomalu-jedina-akcie-do-ktere-se-mi-v-r-2017-chtelo-investovat/
Twitter

Je to všechno drahé jako čert

Sledujete ještě do čeho investuji? To je dobře, alespoň mi budete moci za pár let říci: „já jsem ti to říkal„. A že jsem se v minulosti také sekl, to musím přiznat. Všechny přešlapy ale měly něco společného – DLUH. V osobním životě se držím od půjček hodně daleko, firma je také dluhu prostá a stejně tak vybírám i firmy do kterých investuji. Říkám investuji, nikoliv spekuluji. U všech investic které vybírám na dlouhodobé držení je zadlužení hlavním kritériem. Optimální je, když je rovno nule.

No a najít takovou firmu, která není zadlužená a ještě navíc je celkově finančně zdravá a je za dobrou cenu není vůbec snadné. Proto jsem také rád, když najdu jednu, dvě slušné investice za rok. No, něco podobného, jako jsou akcie BKE a KORS, do kterých jsem poslední dobou odsypával. Chtěl jsem už dávno přestat, jenže já žádnou podobnou příležitost neviděl a tak jsem u těchto společností provedl přes deset větších nákupů u každé. Až v průběhu tohoto roku se konečně něco vyrýsovalo.



Co se neodloží, to se utratí

Říká se, že peněz není nikdy dost a to musím potvrdit. Když byla ještě moje firma úplně malinkatá, peníze nebyly a teď nejsou také. Moje dobrá kamarádka, která také válčí dnes a denně říká, že za 25 let pochopila, že není nic nenasytnějšího než samotná firma. Že je schopná sežrat jakoukoliv částku a že nabývá přesvědčení, že je to prostě černá díra, v které všechno zmizí.
S jiným kamarádem jsme se už téměř před deseti lety domluvili, že začneme odkládat. Aby i z našich firem nebyly černé díry. Je jedno, jak to kdo pojme. Každý měsíc si necháme o trochu více na firemním účtě, nebo bude trochu více ve zboží, nebo pošleme něco do akcií. Prostě nejprve odložíme a teprve pak budeme přemýšlet, jak s tím zbytkem přežít. Byl to nejlepší nápad, který jsme kdy měli. Protože to si člověk najednou uvědomí, že dost peněz prostě nebude nikdy a že i když se odloží, vždycky to člověk nějak přežije. U mě to má ještě jeden efekt, že jakmile ukrojím krajíc a dám ho stranou, dostanu se pod tlak a vždy se nějakým způsobem zvýší výkon. Najednou musím přemýšlet, jak to udělat, když mi teď ty peníze, které se doposavad zdály nepostradatelné, prostě chybí. A v tu chvíli člověka napadne spousta skvělých nápadů. Jak tu něco zautomatizovat, zjednodušit, proč něco nedělat a nebo naopak co jiného dělat.
Stejně tak to funguje i v jiném případě. Rok, dva firma normálně funguje, zajeté rutiny nejsou potřeba měnit a pak se najednou něco totálně podělá. Zdraží i dopravci, odpadnou někteří dodavatelé, nebo důležití odběratelé a začne to být finančně dost na hraně. Když začnu provádět jednu změnu za druhou a z problémů se nakonec dostanu, říkám si, proč jsem to neudělal již dříve. Tolik nevyužitého potenciálu a přitom se stačilo dostat pod tlak.
No a když investuji na burze, tak jednoduše vybírám takové firmy, které jsou mi svým počínáním blízké. Které dělají to samé jako já. Nejprve odloží a pak přemýšlí, jak to udělat, aby vyšly.

Zacíleno na GILD

Když jsem se bavil o mém současném investičním počínání s jedním z internetových podnikatelů, který mojí strategii zná, řekl mi: „ty tu hovoříš, že neinvestuješ do zadlužených firem, ale podívej se, jaký dluh má Gild“. Já mu odvětil: „Jaký? Přes pět a dvacet miliard dolarů?“ No to je slušná sumička, ale v tomto případě to vůbec nepovažuji za žádnou tragédii.
Vždyť je také třeba zohlednit to, že zhruba to samé má v hotovosti. Tak o jakém dluhu je tu vlastně řeč. A i kdyby tomu tak nebylo, vždyť ročně vydělá kolem patnácti miliard dolarů. Ten dluh by ze zisku smázla do dvou let a to je něco, co stačí i Buffetovi.



GILD – odkládá?

Odkládá na to nejbezpečnější místo, ke mě jako investorovi na účet a skupuje vlastní akcie, čímž zvyšuje můj podíl. Někteří považují tyto peníze za něco, co bude chybět a co by bylo mnohem lepší využít pro další rozvoj firmy. Já je považuji za něco, co neskončí v černé díře, co nebude nehospodárně proinvestováno, já je považuji za malou domů. Ano, samozřejmě že ty peníze budou ve firmě chybět, ale jedině dobře. Ať chybí a ať se management snaží najít způsob, jak si vystačit i bez nich. Ne nadarmo, pokud se podíváme sto let dozadu, vychází dividendové akcie pro investory lépe, než ty nedividendové.
Nedáno jsem nakupoval akcie firmy BKE, která velkou část toho co vydělá vyplatí právě na dividendách. Ovšem firmy, které zároveň vyplácí dividendy a skupují vlastní akcie jsou mnohem zajímavější. A právě to je případ Gilead Sciences. Skupování vlastních akcií způsobuje růst ceny akcií. Zvyšuje podíl současných akcionářů a zvyšuje jim zisk z dividend, protože je méně cenných papírů a dividendy se rozpočítají mezi ně. Všechno je to samozřejmě fajn, pokud firma skupuje v tu správnou dobu – když je akcie levná. Často se uvádí, že je zde dopad hlavně krátkodobý, protože to zvyšuje některé ukazatele jako EPS což může mít další pozitivní dopad na tržní sentiment a podpořit chuť k nakupování, nebo se odkupy provádí z vlastního zájmu managementu o rychlý růst kurzu a dosažení ceny, kterou manageři potřebují k realizací svých opcí. Já si ale myslím, že dlouhodobý dopad také není zcela zanedbatelný. Pokud firma hotovost má a zbytečně se jí válí na účtech, proč ji tímto způsobem nevyužít v době, kdy jsou akcie podhodnocené? Mnohdy to trvá dlouho, třeba několik let, než se efekt zpětných odkupů naplno projeví, ale dlouhodobý investor má přeci času dost. U nás nejméně 3 roky, než bude moci cenné papíry prodat bez daňového zatížení. Navíc čím déle bude krize a propad ceny trvat, tím více akcií se podaří skoupit a až začnou za těch pár let ceny zase stoupat a cenné papíry přecházet z pevných rukou, do rukou roztřesených (jak by to řekl Kostolany), bude poměr ziskuchtivých roztřesených ku volným cenným papírům mnohem vyšší a budou si za ně muset sakra připlatit.
Gild skupují v objemech 5-10 miliard ročně. To je opravdu hodně a cena je teď dole už asi rok, tak uvidíme, jak se to bude všechno vyvíjet. Já prováděl první dva nákupy v únoru a březnu roku 2017 a toto pondělí tam posílám ještě jeden příkaz.





GILD není žádný prďola

Protože jsem kolem sebe pomáhal různým firmám s jejich kampaněmi, koukal jsem, jak některé bojují se svojí velikostí. Jak se perou s fixními náklady, přičemž některé činnosti stojí stejně malou i velkou firmu a proti těm velkým jsou ve značné nevýhodě. Vezmu to třeba právě k mému internetovému oboru. Co se týče nabídky různých šikovných služeb, tak mezi ně může patřit např. autobidovací nástroje. To jsou takoví šikovní pomocníčci, kteří několikrát denně nastavují ceny za proklik u tisíců či deseti-tisíců produktů. Je to šikovná věc, která ušetří spoustu práce a peněz. Za tento nástroj je potřeba zaplatit a jestli jste malí nebo velcí, nehraje roli. Většinou je tam nějaký fix plus nějaké zohlednění počtu položek. Ale pro malou firmu o pár položkách je to nerentabilní záležitost, kdežto u velké firmy nabízející např. deset tisíc produktů to vychází velmi výhodně. A tak to je s mnoha dalšími věcmi, které je prostě nezbytné zaplatit a musí za ně pustit chlup i ten nejmenší „prďola“. Nemusíme chodit až tak daleko, což třeba EET.
Ve své firmě se zase setkávám s tím, že si na spoustu největších zakázek nesáhnu, protože je buď nedokáži objemově zvládnout a nebo nikdy nedokážu splnit podmínky, abych takové zakázky získal.

Velká firma = úspory z rozsahu … proto vybírám GILD a ne jinou menší farmaceuticku firmu. Přestože těch farmacií je právě teď podhodnocených docela dost.
U výběru akcií se snažím rozhodnutí zjednodušit jednoduchou dichtomickou otázkou, která i zde může nabýt pouze dvou hodnot. Pokud se ptám, zda u srovnatelných firem dát přednost té menší, nebo té větší, rozhoduji se vždy pro tu větší.

Jak to celkově vypadá

Bohužel už se nepodívám více do historie, ale co mě zhruba před rokem na této firmě zaujalo mám ještě ve své paměti. Naprosto mě šokovalo, s jakými maržemi jsou schopni fungovat a jakých rentabilit dlouhodobě dosahovat. Když si vezmu, jak to vypadá v našem oboru, tak dostat nějakou slušnou marži na spotřební zboží je fakt nadlidský úkol. Trh a zejména naši konkurenti se vždy postarají o to, abychom dostali jen to, co je nezbytně nutné pro přežití. Buffet hovoří o tom, že vysoká marže a zejména dlouhodobě udržitelná vysoká marže je dána existencí nějaké trvalé konkurenční výhody, která tu asi musí být.
Moc se mi nezamlouvá vysoký poměrový ukazatel P/B. Pokud by zde došlo k nějakému výraznému poklesu zisku, dá se lehce odvodit, kam by mohla cena akcie spadnout. Na druhou stranu P/E kolem osmi je docela silný argument pro vstup do dlouhé pozice. U těchto velkých firem je těžké odhadnout ten správný okamžik pro nákup. Levné bývají většinou jen ve velkých krizích, jindy však jen těžko unikají pozornosti investorů a ceny se drží dost často vysoko.

Jaký je váš názor na tuto společnost, šli byste do toho také a nebo byste se na rozdíl ode mě drželi od této firmy v bezpečné vzdálenosti a své prostředky byste investovali mnohem lépe. A pokud ano, jakou firmu máte nyní v merku?


Jak bude reklama vypadat?
-
Zde může být vaše reklama navždy jen za 299 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

5 thoughts on “GILD jako pomalu jediná akcie do které se mi v r.2017 chtělo investovat

  1. Mít prachy 😀 tak asi aj koupím. I když možná bych ještě chvíli počkal, ať opět otestuje to poslední dno (kopíruje 2008-9).

    Pokusil jsem se nabouchat do Screeneru trochu jiné údaje než obvykle – zaměřil jsem se na hodně vysoké marže – jako prvotní síto. Zaujal mě titul MO (Altria Group) – cigára. Co si o nich obecně myslíte? Jaké mají vyhlídky? Je pravda, že tato konkrétní akcie byla před 2008 celkem hodně přepálená, ale pokud se třeba podívám na PM (Philip Morris), tak ten se i přes pomalejší růst vyrovnal s krizí velmi rychle.

    Mít peníze asi bych ten MO zkusil, je tam teď pěkných 20-25 % discount. 🙂

    1. To víte že na to také koukám i přesto, že kouření neustále znepříjemňují různé regulace. Mám seznam asi 15ti firem, do kterých chci investovat, ale bohužel ty jsou tak trvalé a tak výkonné, že se málokdy prodávají za rozumnou cenu. Jedná se o firmy zabývající se výrobou cigaret, zbraní, tvrdého alkoholu, desinfekčních prostředků, deratizací atd.
      Až přijde ten správný čas a budu se chystat k nákupům, napíši o nich. Ale některé nespadly ani roku 2008, takže abych mohl nastoupit, tak musí přijít nějaká totální apokalypsa.

      1. Jaká je hranice pro nákup? Je to p/e třeba po 10,8 nebo 5? Nebo třeba stačí „discount“ tolik a tolik procent? Kolik je ideální propad? Zajímáte se vůbec o akcii, kde vidíte discount třeba „jen“ 20 %?

        1. Já to srovnávám s dalšími příležitostmi a vzhledem že všude jinde nejdu pod 10%, tak i zde požaduji P/E max. 10. Ale to je jen moje osobní pravidlo, které jsem si stanovil. Pokud prostě není příležitost, tak není. Zajímavé jsou pro mne propady kolem 50%. Pokud se ve firmě nic zvláštního nestane, stále generuje zisky, nepůjčuje si peníze, přitom dále skupuje vlastní akcie a cena přitom propadne o 50%, tak se ptám, zda byla ta akcie před propadem tak nadhodnocená a nebo zda je teď tak podhodnocená. A když ten propad trvá několik let, firma stále vydělává, třeba se i zvyšují zisky, aktiva rostou, počet akcií se odkupy snižuje, tak je přeci jen otázka času, kdy cenu akcií trh přehodnotí. Ale třeba GILD o kterém jsem psal není úplně příkladem mých investic. Většina firem do kterých investuji nemá žádné půjčky. U GILDu je cena akcie dána spíše těmi vysokými zisky než vnitřní hodnotou firmy, podívejte se, na poměr ceny k účetní hodnotě.

Přidejte komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *